Alena Antonová, akademická malířka

IMAGE:
Alena Antonová před svým obrazem „Kytice“ v obřadní síni MÚ Sobotka, 23. 3. 2018

* 16. 12. 1930 Praha

Výtvarná studia:
1945 – 1948 – Státní odborná škola keramická Praha
1948 – 1949 – Státní grafická škola, prof. Karel Tondl
1949 – 1955 – Vysoká škola uměleckoprůmyslová, prof. Emil Filla

Ceny a vyznamenání:
1991    Čestné uznání SSPE – soutěž Exlibris Comenius
2000    Čestné uznání SSPE – soutěž Exlibris Praha srdce Evropy
2005    Cena SSPE za celoživotní tvorbu v oboru exlibris
2008    Cena SSPE na XIV. festivalu komorní grafiky
2010    Medaile V. Hollara za celoživotní dílo
2010    Cena A. Brunovského FISAE za zásluhy o tvorbu exlibris

IMAGE:
Zátiší s dýmkou, olej, 2015, 35 x 30 cm

 

Dílo:

Celoživotní inspirací se pro Alenu Antonovou stal Fillův kubismus, který interpretuje svým vlastním, osobitým stylem.  Jejím oblíbeným tématem je žena, vedle níž se často objevují kočky a psi. Věnuje se volné, užité a drobné grafice (dřevořez, linoryt, suchá jehla, lept), knižním ilustracím i malířské tvorbě. Je členkou Spolku pražských výtvarných umělců (od r. 1991), Sdružení českých umělců grafiků Hollar (od r. 1992) a Spolku sběratelů a přátel exlibris (od r. 1983). Účastnila se nesčetných společných i samostatných výstav doma i v zahraničí. Její dílo je zastoupeno ve sbírkách v Česku (např. Galerie hlavního města Prahy), na Slovensku, v Německu, ve Francii, v USA a v Izraeli.

IMAGE:
Japonka, olej, 2019, 65 x 47 cm

Alena Antonová a Šolcův statek:

Těžko najít druhého výtvarníka, který by měl tak blízko k minulému i k současným hospodářům Šolcova statku. Manželka dnešního hospodáře, Sylva Samšiňáková, zná Alenu Antonovou od nejútlejšího dětství. Její maminka, akademická sochařka Hana Benešová, se totiž s Alenou Antonovou setkala již v roce 1945, kdy obě zahájily studia na Státní odborné škole keramické v Praze. Až do smrti Hany Benešové r. 2006 je pojilo blízké přátelství. V této souvislosti se sluší zmínit, že ve stejném roce 1945 a na stejné škole jako Hanu Benešovou, poznala Alena Antonová i svého pozdějšího manžela, akademického sochaře Petra Šturmu (1930 – 1995, na Šolcově statku posmrtně vystavoval r. 2014).
Pro zakladatele zdejší galerie, Karla Samšiňáka, udělala Alena Antonová r. 1973 ex libris s motivem sv. Alberta. Poté už se stala bezmála jeho „dvorní grafičkou“, neboť mu krom dalších ex libris vytvořila dlouhou řadu novoročenek. Roku 1974 ji Karel Samšiňák poprvé přivedl do Sobotky, aby jí uspořádal výstavu v síni zdejšího knihkupectví. Další 3 malířčiny expozice už se konaly na Šolcově statku. Když Karel Samšiňák roku 2008 zemřel a statek převzal jeho syn Jan, spolupráce s Alenou Antonovou pokračovala v neztenčené míře. Také pro nové hospodáře Šolcova statku, manžele Samšiňákovy, výtvarnice vytvořila pamětní grafické listy, exlibris i novoročenky.
V současnosti se Alena Antonová významně podílí na sestavování výstavních plánů Galerie Karla Samšiňáka i sousedního lapidária, pomáhá s instalacemi expozic, přivádí sem výtvarníky zvučných jmen a sama zde představuje svoji tvorbu.

IMAGE:
Ex libris pro minulého a současného hospodáře Šolcova statku, linoryt (1974) a suchá jehla (2014)

 

Alena Antonová a Sobotka:

Málokdo ví, že jedno dílo Aleny Antonové je v Sobotce vystaveno trvale. Když se r. 1988 podle projektu ing. Jana Zemana na městském úřadu rekonstruovala obřadní síň, Alena Antonová k její výzdobě přispěla obrazem „Kytice“ (viz fotografie v úvodu tohoto pojednání). Manžel výtvarnice, ak. sochař Petr Šturma, sem zároveň instaloval svou nástěnnou plastiku „Varhany“.

IMAGE:
Pieta, olej, 2019, 65 x 48 cm