Tabulková data K. Samšiňáka

2.1.1923

Narodil se v Sobotce v rodině obchodníků.

1929 - 1938

Školní docházka v Sobotce.

1938 - 1942

Studia na klasickém gymnáziu v Mladé Boleslavi, ukončená maturitou.

1942

Publikuje svou první vědeckou práci „Studium mravenců v okolí Sobotky“.

1942 - 1944

Studia na Střední průmyslové škole automobilní v Mladé Boleslavi.

1944 - 1945

Pracuje jako obchodní příručí v podniku svého otce.

1945 -1949

Na Přírodovědecké fakultě UK studuje obor parazitologie u prof. Otty Jírovce.

1949 - 1954

Stává se ředitelem oblastního muzea v Děčíně. Zde se utváří jeho vztah k výtvarnému umění. Toto jeho působení je přerušeno základní vojenskou službou (viz níže).

1950

V Děčíně, v Hudečkově ulici, zakládá městskou galerii.

1.11.1951-25.11.1953

Základní vojenská služba v Rumburku, v jednotkách Pomocných technických praporů.

1954 - 1986

Působí jako myrmekolog a akarolog v Biologickém ústavu ČSAV v Praze. Objevuje roztoče z čeledi Pyroglyphidae, který žije v lůžkovinách a vyvolává alergie. Zažehnává kalamitu, kterou v panelových domech na sídlišti Solidarita v Praze způsobilo pomnožení roztoče Tyrophagus putrescentiae. Včas zjišťuje napadení včelstev parazitem Varroa jacobsoni. Na chodbě ústavu pořádá výstavy výtvarného umění.

23. 9. 1955

Sňatek s mykoložkou RNDr. Annou Samšiňákovou, CSc., roz. Neužilovou. Děti Jan (*1957) a Hana (*1965).

1957

Vychází mu první kniha – Klíč zvířeny ČSR I, II.

1971

Po smrti otce se jako nájemník stěhuje do obecního bytu v jinak prázdném Šolcově statku, který až do znárodnění r. 1950 patřil rodině Samšiňáků. O dům se začíná starat jako o vlastní. Opravuje jej a ústřední sednici předělává na stálou výstavní síň.

1973 - 1981

Spolu s V. Mikulem a J. Vitáčkem vydává časopis Okno, v němž mj. prvně vychází slavné paměti malíře Vladimíra Komárka, později vydané v samostatné knize „Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu“.

1.7.1974

Na Šolcově statku pořádá výstavu grafiky J. N. Tichanoviče, čímž zahajuje nepřetržité fungování galerie, která dnes nese jeho jméno.

1979

Vydává odbornou publikaci „Roztoči a klíšťata škodící zdraví člověka“.

1983

Československá akademie věd mu uděluje stříbrnou medaili G. J. Mendela za celoživotní přínos biologickým vědám.

1986 - 1987

Odchází do penze. Zaměstnává jej však Státní ústřední archiv v Praze na Hradčanech. Karel Samšiňák se tu zabývá ochranou archiválií před živočišnými škůdci.

1987

Vrací se do rodné Sobotky. Po určitou dobu odsud ještě dojíždí pracovat do literárního archivu Památníku národního písemnictví, sídlícího na Starých Hradech u Jičína.

1990

V rámci restitucí Šolcův statek přechází do vlastnictví Karla Samšiňáka.

1993

V Edici opožděných samizdatů vychází jako bibliofilský tisk Samšiňákova fiktivní vědecká práce „O mouchách a lidech“ - o hubení obtížného hmyzu složeným Rudým právem aj.

2005

K. Samšiňák předává statek svému synu Janovi, nadále zde však organizuje výstavy.

2.8.2008

Karel Samšiňák umírá v hospici v Prachaticích.

22.8.2008

Karel Samšiňák je in memoriam prohlášen čestným občanem Sobotky.

2008

Posmrtně vychází poslední Samšiňákova kniha „Sobotecko minulého století aneb fotografie Jaromíra Kuchaře se vzpomínkami Karla Samšiňáka“.

5.7.2009

Výstavní síň, kterou K. Samšiňák založil, je slavnostně pojmenována na Galerii Karla Samšiňáka a opatřena jeho sádrovou bustou od akademické sochařky Stanislavy Kavanové.

2013

Původní sádrová busta Karla Samšiňáka je nahrazena bronzovým odlitkem z dílny kovolijce Miloše Vacka.