Jaroslav Podmol

1938–1942 studoval na reálném gymnáziu v Lipníku nad Bečvou;

1942–1945 navštěvoval postgraduální kurz kreslení a malby DEC-ART J. Masaka v Praze

1945–1948 studoval Školu umění ve Zlíně

1948–1953 studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. J. Kavana

1953–1956 aspirant VŠUP u prof. J. Kavana

1954 od tohoto roku se zúčastňoval kolektivních vystav na různých místech Československa i v zahraničí: Belgie, Bulharsko, Egypt, Etiopie, Itálie, Kanada, Kuba, NDR, NSR, Rakousko, Švédsko, Turecko, Západní Berlín

1955–1959 pracoval jako výtvarník v Západočeských keramických závodech v Horní

Bříze

1959–1969 působil jako vedoucí keramické hutě Ustředí uměleckých řemesel

ve Štěchovicích

1969–1985 profesorem modelování a kreslení na Střední průmyslové

škole v Bechyni

1986 účastnil se XII. mezinárodního keramického sympozia v Bechyni

 

 

 

1956 Závodní klub Horní Bříza

1962 Zahrada Uměleckoprůmyslového muzea Praha s F. Davidem

1969 Týdny v ateliéru Praha

1970 Biel, Lausanne, Bern – Švýcarsko s F. Davidem, Galerie Letná Praha

1971 Kniha Sobotka

1972 Muzeum dělnického hnutí Semily

1973 Galerie Zlatá lilie Praha

1974 Prager Galerie Norimberk NSR, Městská galerie Vodňany

1975 Muzeum Česká Lípa, Galerie bratří Čapků Praha

1977 Muzeum keramiky Bechyně

1978 Výstavní síň Umění knihy Praha

1980 Galerie Centrum Praha

1981 Síň Ustředí uměleckých řemesel Praha

1982 Galerie Díla Olomouc, Muzeum středního Pootaví Strakonice, Galerie Díla České Budějovice, Bunde – NSR s A. Antonovou

1983 Tábor, Zlín

1984 Adamov, Praha

1985 Bechyně, Strakonice, České Budějovice

1986 Galerie Díla Havířov

1987 Muzeum Blatná s Petrem Otřísalem, Galerie výtvarného umění Cheb

1988 Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského v Přerově – Výstavní síň Pasáž

1989 Ostrava, Bechyně

1990 Frýdek-Místek s B. Podmolovou

1991 Český Brod, Pelhřimov s A. Antonovou, Mnichovice

1992 Kolín, Český Krumlov s B. Podmolovou

1993 Volyně s B. Podmolovou

1994 Bystřice pod Hostýnem

1997 Tábor

2001 Kersko

 

 

 

Získal čestný diplom AIC na Mezinárodní výstavě současné keramiky v Praze 1962, ve Faenze 1967, 1968, 1969, v Qualdo Tadino 1969 a zlatou medaili a bavorskou

státní cenu na Mezinárodním veletrhu uměleckých řemesel v Mnichovivě 1977.

 

Kanaán, výška 26 cm, r. 1968

 

(úvodní slovo k výstavě r. 1975)

Za padesát let života už každý umělec má čas nejen si uvědomit, co chce vytvořit, ale i to, jak to asi udělá. Jaroslav Podmol není kolísavou náturou. Neznám ho sice od dětství, ale cítím, že nikdy nezradí svoji myšlenku a bude - nešetře sil - stavět to, za čím jde už od svého

mládi. Svá první učební léta strávil ve zlínské Škole umění, ale jelikož mu tato nestačila, přešel na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kterou také dokončil. Je člověkem činu. Zapojil se do práce a do výroby. Teprve před šesti roky se stal profesorem v Bechyni na tamější keramické škole. To je ve zkratce vnější stránka jeho umělecké činnosti.

Podívejme se teď na to, co Jaroslav Podmol udělal a dělá. Svým vzděláním a do značné míry i svými snahami a zájmy je sochařem, který používá keramického materiálu a techniky k realizaci svých představ a snů. Není sochařem monumentálním, který by stavěl na nároží a náměstí pustá nic. Má naopak lidské měřítko, které mu však nezabraňuje podat v menším formátu věci velkého napětí. Některé jeho postavy, například Jezdec, zastaví i náhodného diváka a přinutí ho zamyslet se nad tím, co je člověk a jaký je smysl jeho života. Ve výtvarném umění hrají tvar a forma povětšině mnohem větší úlohu než takzvaný obsah. Tím se liší skutečné sochařství a malířství od literatury. Tím se dá také vysvětlit, že se Jaroslav Podmol obrátil k zátiší, které jinak sotva najdeme jako součást keramické tvorby. Zvolil i zde dost neobvyklou formu, totiž vysoký reliéf umístěný na oválném, talířovitém tvaru. Další vlastností těchto prací je, že spojují točení na kruhu s prací čistě skulpturální a jsou jasně určeny na zavěšení. Mimo neživých předmětů tvoři takto i figurální skupiny. Jsou to nezvyklá zátiší, která na diváka působí značně uklidňujícím dojmem. I bohatý děj některých těchto polo-plastik je uklidňující a smiřující. Je to vždy jakési mravní kázání, které vyvádí diváka z marného hemžení davu. Tají v sobě špetku čehosi starodávného, ale ne zastaralého. Nedrásá nervy, není však pasivní a pomáhá k zahloubání nejen do čistého umění jako takového, ale vede i k hlubokému smyslu života a umělecké činnosti. To vše staví Jaroslava Podmola do kategorie umělců lišících se podstatně od běžné tvorby. Tím, že je pochopitelný, stává se nejen výtvarným, ale i morálním tvůrcem věcí, které rozsvěcují vůdčí plaménky v lidském životě. Skromnost, která je v tomto případě zbytečnou vlastností, vede umělcovu ruku k jasnosti a - řekla bych - k laskavému pojetí všeho, s čím se setkáváme. Je to zjev vzácný, ojedinělý a nadmíru žádoucí v dnešním umění všeho druhu.

 

 

*11. února 1958 v Praze, dcera Jaroslava Podmola

 

1973-1977 studovala na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni u prof. Bohumila Dobiáše

1990-1993 členka Unie výtvarných umělců,

1994 stává se členkou Sdružení výtvarných umělců keramiků

 

Oheň z cyklu Živly, průměr 60 cm, r. 2005

 

1989 Městske muzeum Bechyně

1990 Galerie d, Ostrava

1991 Muzeum Beskyd, Frydek-Mistek

1991 Podlipanske muzeum, Česky Brod

1992 Galerie Lucina, Tábor

1992 Rodný dům Václava Pichla, Bechyně

1992 Galerie M, Český Krumlov

1992 Regionální muzeum Kolín

1993 Městské muzeum Volyně

1993 Galerie Lilie, Praha

1994 Městské muzeum Blatná

1998 Gotický sál, Hranice na Moravě

2002 Atelier Kuba, Kersko

2004 Galerie Chodovská tvrz, Praha.

 

Voda z cyklu Živly, průměr 60 cm, r. 2005

 

1976–1989 Výstavy ART Centra Praha, SRN, Norsko, Nizozemí

1983 Arboretum Bílá Lhota

1991 Výstava SVUK, Curych, Švýcarsko

1991–1997 přehlídky keramické tvorby, Václavské sklepy, Český Krumlov

1992–2004 Keramono, tematické výstavy SVUK, Praha

1993 Výstava SVUK, Villach, Rakousko

1995 Prager Kunst, Detmold, Německo

1994 Česká současná keramika / Czech Contemporary Ceramics, Dům U kamenného

zvonu, Praha

1997 Keramické léto, Chomutov

2000 Salon 2000, Průmyslový palác, Praha

 

Soukromé sbírky v ČR i v zahraničí;

Mezinárodní muzeum keramiky AJG, Bechyně 10

 

 

 

PhDr. Milouš Růžička o Barboře Podmolové:

(úvodní slovo k výstavě r.1998)

Barbora Podmolová  jemně a pečlivě formuluje kontrastní působení, nejrozmanitějšími způsoby a variantami osobité stylizace. Hledání, proměna tvaru, poznamenaná základní variantou kruhové formy, oblosti linií a tvarů, materiálu dává nejen definitivní tvar uměleckého díla, ale i přístup k jasně vyznačenému, členitému dekoru.

Nevylučující obrysovou linku, tvoří podstatnou část její práce; v zjemnělé a náročnější dekorativní výzdobě však už nerozkládá formu v objemech, ale v plochách, hrou negativu a pozitivu, složitosti členění dekorativního prostoru, se zcela novým přístupem k jeho kompoziční úrovni. Přímo určována dekorativními elementy, jemně, kontrastně, s většími kompozičními zákonitostmi a s větší členitostí kompozice na ploše umožňuje vnitřní struktuře prvků složitější systém traktování, v různých technikách, ve volbě dekoru zvýrazňujících dekorativní kontrast; vychází z problematiky odlišných témat...